Ručení za nezaplacenou daň
Takřka za pět minut dvanáct zveřejnilo Generální finanční ředitelství částečný odklad ručení za nezaplacenou daň, o němž jsme vás informovali v únorovém článku. Osud tohoto institutu navíc bude řešit Evropská komise.
Dne 29. března 2013 publikovalo Generální finanční ředitelství (dále též „GFŘ“) na svých webových stránkách nové sdělení týkající se ručení za nezaplacenou daň dle ustanovení § 109 odst. 2, písm. c) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“).
Dne 29. března 2013 publikovalo Generální finanční ředitelství (dále též „GFŘ“) na svých webových stránkách nové sdělení týkající se ručení za nezaplacenou daň dle ustanovení § 109 odst. 2, písm. c) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“). Uvedené ustanovení pro připomenutí sděluje, že příjemce zdanitelného plnění ručí za nezaplacenou daň, pokud byla výplata tohoto plnění provedena na jiný účet, než ten, který eviduje správce daně (respektive příslušný finanční úřad). Původní předpoklad zákonodárce spočíval v poskytnutí dvouměsíční lhůty k nahlášení bankovních spojení, které podnikatelé používají v rámci ekonomické činnosti. Od 1. dubna 2013 pak mělo dojít nejen ke zveřejnění celé databáze bankovních spojení plátců DPH, nýbrž i k možnosti uplatnění institutu ručení. Plánovaný systém se ovšem v praxi ukázal jako příliš náročné řešení. Předně ne všechny povinné daňové subjekty nahlásily své účty v poskytnuté lhůtě, a současně správci daně vlivem těchto okolností nebyli schopni proces zpracování účtu úspěšně dokončit. V důsledku neudržitelného stavu, který by výrazným způsobem negativně postihl podnikatelské subjekty, přistoupilo GFŘ k odkladu ručení za nezaplacenou daň dle ustanovení specifikovaného výše. V kontextu řečeného je ovšem nutné dodat, že aktualizované stanovisko GFŘ nedopadá na ostatní případy ručení za daň. Nedotkne se tedy např. tzv. nespolehlivých plátců či plateb na jiné než tuzemské účty.
Nejistota v praxi
Podnikatelé nyní získávají lhůtu do 30. září 2013 na to, aby se adekvátním způsobem seznámili s institutem ručení, potažmo si osvojili proces ověřování korektních bankovních spojení u správce daně, pokud jde o jejich obchodní partnery. Odůvodnění příslušných úřadů k takovému postupu se opírá o složitost všech opatření spojených se zveřejněním databáze plátců DPH, jakož i nedostatečný časový prostor k seznámení s relevantními změnami. Zásadní nedostatky se však objevily již záhy počátkem dubna. Podnikatelé, kteří se snažili získat údaje o subjektech, s nimiž obchodují, často narazili na problém neexistence jakýchkoli informací slibovaných finančními úřady. V praxi lze proto doporučit v případě nejasností kontaktování příslušného finanční úřadu přímo. Vzhledem k tomu, že jde o poměrně nešťastné řešení pro řadu plátců DPH, kterým tak nezbývá než kontrolovat bankovní spojení jednoho obchodního partnera po druhém, jistou útěchu nabízí alespoň odklad případných sankcí spojených s ručením.
Stížnost v rámci Evropské komise
Osud ručení za nezaplacenou daň v případě dle ustanovení § 109 odst. 2, písm. c) ZDPH se v následujících měsících stane předmětem jednání Evropské komise, a to na podkladě březnové stížnosti advokáta Ondřeje Lichnovského. S ohledem na předchozí judikaturu Evropského soudního dvora, jež umožňuje uplatnění institut ručení za daň pouze v případech zavinění (např. pokud podnikatel ví, že jeho obchodní partner nemá v úmyslu daň odvést), bude muset Ministerstvo financí argumentovat pro jeho zachování. Pakliže Evropská komise shledá, že stávající zákonná úprava České republiky neúměrným způsobem zatěžuje podnikatelskou veřejnost, odklad povinnosti daňových subjektů co do ručení za daň ve smyslu § 109, odst. 2, písm. c) ZDPH, může být trvalý.